Exkurze Slovensko - Trstená 2008
Studentské poznávání Slovenska
V termínu od 9.9. do 13.9. 2008 se konal výměnný pobyt studentů naší školy s družebním gymnáziem v Trstené. V úterý ráno jsme vyjeli v 8:30 od školy autobusem s velice sympatickým řidičem, který nám dělal doprovod po celý pobyt. Po cestě jsme se zastavili na českém hradě Helfštýn, který se nalézá nedaleko Olomouce, u Lipníka nad Bečvou. Po hradě nás provedl milý průvodce a po skouknutí a vyfotografování jsme zamířili směr Slovensko, přesněji Trstená.
Na místo jsme dorazili s menším zpožděním okolo devatenácté hodiny. Čekalo nás milé přivítání tamním ředitelem školy a tradiční pohoštění v podobě chleba se solí. Následně jsme byli přiřazeni k našim slovenským hostitelům a rozjeli se do jejich domovů.
Ve středu se jelo na pěší túru do Roháčů (část Západních Tater). Stoupání nám, lidem z polabských rovin, dalo zabrat. Kamarádka se vyjádřila velmi popisně: ,,Museli jsme někdy dělat kroky jako obři, ale výsledek stál za to". Na vrcholu byl překrásný výhled a po celou dobu chůze divoká, nespoutaná příroda, která až brala dech.
Po návratu jsme byli sice hodně unavení, ale v rodinách pro nás měli připravený bohatý program, takže jsme si ani moc neoddychli a podnikali další dobrodružství.
Ve čtvrtek byl program velmi pestrý. Zavítali jsme do skanzenu Oravskej dědiny v Zuberci-Brestové. Areál je velice rozsáhlý a pěkný, ovšem řekněme upřímně, nejlepší byla stejně hospůdka ve starém mlýně, kde nám uvařili výbornou kávu a podobné pochutiny. Zastavili jsme se v malém městečku Tvrdošíně, kde jsme navštívili dřevěný kostelík, který je dokonce zapsán na seznamu UNESCO. Závěr dne - opět menší túrka - do Juránovej doliny. Opět nás vítala nádherná a zachovalá příroda. Program jsme měli zakončit návštěvou termálního koupaliště. Pro nedostatek zájemců se tak nestalo. Místo toho jsme zase stoupali - tentokrát na kostelní věž v Trstené.
Poslední den, pátek, jsme se plavili na pltích (vorech) k oravskému hradu, který se tyčí vysoko nad ostatní krajinou, takže jej nejde přehlédnout. O tomhle našem dobrodružství napsaly i místní noviny. Článek si můžete přečíst na internetu. Otevřete si adresu www.novinyorava.sk , najděte si článek s názvem "Vodníci im dali pokoj".
Prohlídka hradu byla krásná, dlouhá a náročná. Trvala cca 2 hodiny a během ní jsme vyšlapali přibližně 300 schodů. Takže zase stoupání a i když se nám pohádkový a historický hrad všem moc líbil, nejkouzelněji na nás zapůsobila z průvodcových úst věta:,, Děkuji za pozornost a přijeďte nás zase někdy navštívit". Všem sem nám ulevilo že už je konec a můžeme nechat unavené nohy odpočinout. Závěr pátečního odpoledne patřil individuální prohlídce malebného městečka Dolný Kubín.
Po poslední noci (pro některé z nás dlouhé a náročné) strávené na Slovensku jsme se ráno rozloučili s našimi průvodci a panem ředitelem a rozjeli se domů.
Loučení to bylo smutné, nechyběly ani slzičky, přestože jsme se neloučili navždy. Zakrátko, v dubnu, dorazí naši noví slovenští známí a kamarádi sem k nám do Hořic.
Určitě se o ně budeme také starat tak, aby plakali, až budou odjíždět…
Lenka Hlavatá, 2.B
