Startkurz 1A HOMOLE

Letos se v nové primě sešlo 17 chlapců a 13 dívek z různých základních škol z Hořic a okolí. Abychom se lépe poznali, odjeli jsme seznámit na STARTKURZ, který se celý nesl v duchu strašidel a pohádkových bytostí. Konal se 14. - 18.9.2009 ve sportovním středisku na Homoli u Ostružna.

Pro studenty byly připraveny seznamovací hry a aktivitky, při kterých poznali své spolužáky, vybudovali či posílili vzájemnou důvěru a naučili se týmové spolupráci. Svou šikovnost a kreativitu předvedli při výrobě erbů, korálků a lucerniček, bez kterých se správné strašidýlko neobejde. Během týdne složili i "strašidelnou maturitu", při které museli překonat strach a ukázat svoji odvahu na stezce nočním lesem. Díky skvělému sportovnímu zázemí si týmy mohly zasoutěžit ve fotbale, ringu, přehazované, stolním tenise či jízdě na lyžích po trávě. Ti nejlepší byli na konci týdne samozřejmě odměněni. Celotýdenní hru vyhrál Tomáš VRBATA (2. místo Eliška Bednářová, 3. místo Honza Kočí). V netradičních sportovních aktivitách zabodoval Petr KOLOVRÁTNÍK a Kája FEIXOVÁ.

Vyšly jsme před půlnocí. Hodně jsme se bály. Abychom byly v klidu, tak jsme si zpívaly a povídaly si. Slyšely jsme různé šumění. To jsme se ještě nebáli, ale najednou………BAF!!! Strááááááášně jsme se lekly. A najednou slyšíme broušení kosy, ale moc jsme se nelekly a šly jsme dál. ……. A už jsme byly skoro u cíle, podepsaly jsme se a zavolala nás paní učitelka. Dala nám odměnu a šly jsme do chaty. Bylo to krásně udělané!!

Ve 23:00 nás paní učitelky probudily. Oblékli jsme se a vyrazili do jídelny. Po cestě bylo plno svíček a lampionků, které jsme si vyráběli. A pak jsme zjistili, že se půjde stezka odvahy. Všichni jsme byli nervózní, ale nakonec to nezvládli jenom Péťa Šimůnek a Eliška Bednářová. Spát jsme šli o půl jedné. Moc se nám to líbilo!

Start kurz se mi líbil! Hráli jsme všelijaké seznamovací a sportovní hry. Hned první den nás paní učitelky zkoušely, jak jsme si všímali okolí po cestě na Homoli. Spali jsme v šestilůžáku - já, Martin Vávra, Martin Zelený, Zdeněk Kalvoda, Petr Šimůnek a Jirka Ondráček. První noc jsme se vyspali krásně. Ráno a odpoledne jsme hráli spoustu her, až jsme toho měli po krk. Zato v noci jsme se nevyspali tak hezky jako poprvé, protože Jirka Ondráček a Martin Vávra byli probuzení a slyšeli myš. Šli za paní učitelkou, ale ta ji neviděla. Ráno jsme však našli myší díru. Další noc mě ve tři probudil Zdeněk a myš jsme spolu pozorovali. Zbytek kurzu jsme hráli všelijaké hry. Paní učitelky pro nás připravily bezvadnou stezku odvahy. Poslední den, když jsme šli na vlak do Jičína, ujel nám těsně před nosem a museli jsme jet autobusem. Ale nakonec jsme se úspěšně vrátili domů do Hořic!!

Třetí týden školy strávila naše třída 1.A na start kurzu u Otružna. Chata, na které jsme trávily čas, se jmenovala Homole. Cílem kurzu bylo seznámit se s dětmi z naší třídy. Téma kurzu bylo STRAŠIDLA A DUCHOVÉ. Proto jsme hráli hry na toto téma. Ke konci kurzu jsme měli sportovní olympiádu ve fotbale, ringu a ocáskové hře. Našemu týmu Sardynky se podařilo ulovit jednu remízu. Startkurz se nám moc líbil a myslím, že jsme se výborně seznámili.

Startkurz moji nové třídy se konal 14.9.-18.9. nedaleko Jíčína v chatě Homole.Docela jsem se těšila,byla jsem zvědavá co nás tam čeká a jak to bude probíhat.Celý týden probíhal formou her a soutěží,tak jsme měli velkou příležitost poznat jeden druhého a najít si nové kamarády. Největší zážitek pro mě byla „STEZKA ODVAHY".I když jsem ji absolvovala s Kájou Feixovou,tak jsem přesto byla tak vyděšená,že mi srdce tlouklo až v krku.V lese na nás číhaly samé lebky a děsivé zvuky.Celou cestu jsem ječela,že jsem ostatní dny nemohla mluvit. Na kurzu se mi moc líbilo,prostředí bylo taky moc hezké!

Dne 14.9.2009 vyrazila naše třída na týden na Homoli u Jičína. Jeli jsme na seznamovací kurz, abychom se poznali mezi sebou a s učiteli. Bydleli jsme u Ostružna v chatě Homole. Na pokoji jsem byl spolu s dalšími čtyřmi spolužáky. Byli to Petr Kolovrátník, Dan Novotný, Kuba Loukota a David Westfál. Během kurzu nám učitelé připravili spoustu zajímavých her a soutěží. Hráli jsme fotbal, ringo, olympijské hry, ocáskovou hru...atd. Abychom se poznali i v složitějších situacích, absolvovali jsme také nočního bobříka odvahy. Trasa vedla lesem kolem naší chaty. Když jsem s Danem vyrazil, bylo už krátce po půlnoci. Chvílemi jsem neměl dobrý pocit, třeba když na nás vybafnul strašák. To by se lekl určitě i dospělý.

Myslím, že jsme se všichni vzájemně poznali a skamarádili. Byl to super týden!!!

Na start kurzu jsme byli rozděleni do pěti skupin strašidel: lesní, luční, vodní, městská a domácí. Já jsem byl strašidlo Borůvinka vytrvalý. Na kurzu byla zábava, sportovali jsme a luštili různé hádanky. Poznal jsem mnoho kamarádů. Nejvíce se mi líbila strašidelná stezka odvahy. Moc se mi tam líbilo!!

Na Homoli bylo hezky, žádné hromy, žádné blesky,

počasí nám přálo

a sluníčko hřálo.

Spoustu her a zábavy,

vždy nabité programy.

Tak třeba stezka odvahy,

ta nebyla pro sraby,

lucerničky vzali jsme si

a bloudili mezi lesy.

Šipkovaná byla skvělá,

zabloudila třída celá…

Spolužáci, učitele,

prostě vše tam bylo skvělé!

Všichni se teď lépe známe,

přátelé již nové máme.

Přijeli jsme, viděli,

radostí jsme výskali.

Čekali jsme zábavu,

podle našich nápadů.

Zábavy tu bylo dost

a taky her pro radost.

Jednou v noci nás vzbudili

a na stezku odvahy nás nutili.

Zasekla se mi v krku kost,

tak tohle bude hororová noc!

Přežili jsme, všichni, doufám

a jak tak na to koukám,

víckrát ji už nechceme,

nechceme a ne, ne, ne!

Pět dní uběhlo jako voda

a čekala nás zase škola.

Vlakem jsme frčeli k Jíčínu,

ale nedojeli jsme však na Zvičinu.

Pak jsme šli pět kiláků na naší chatu,

až jsme měli skoro prodřenou botu.

Když jsme dorazili na chatu,

bohužel jsme nedostali cukrovou vatu.

Pak jsme šli k obědu,

kde jsme nedostali hrníček od medu!

Dostali jsme dobré jídlo a dobrou polévku.

Rozdělili jsme se do strašidelných skupinek,

byla tam i Baba Jaga, která měla na nose velký pupínek.

Byla tam i jiná strašidla,

ale ne žádná plašidla.

Skoro každé dny

jsme hráli nějaké hry.

Za hry jsme dostávali body,

na konci jsme dostali různé odměny.

Jednou v noci nás vzbudili,

aby jsme se na stezku odvahy vypravili.

Šli jsme v lese po svíčkách,

kde na nás číhala strašidla v keříčkách.

Měli jsme i táborák,

ale nedělali jsme si tam bramborák.

Táborák byl velmi hezký,

že možná na nás koukaly i za keřem báby,

a v řece kuňkaly žáby.

Hráli jsme tam ringo,

ale nehráli jsme bingo.

Všechny dny jsme dobře strávili,

a hodně jsme se u toho pobavili.

Dny se chýlely ke konci,

pak jsme šli pro zavazadla po koberci.

Pak jsme šli pryč,

bolelo nás to jako když do nás někdo vrazil tyč.