Klíče od pevnosti Boyard

Páteční + sobotní akce třídy 1.A

4.12. - 5.12.2009

Chodit do školy pouze ve dne? To letošním primánům nestačí! A proto jsme se rozhodli poznat taje budovy naší školy i přes noc a zorganizovat v pátek 4.12. - v sobotu 5.12.2009 společnou akci a přespání právě ve škole. Celé odpoledne a večer se nesly v duchu soutěžního klání barevných týmů volně inspirované francouzskou televizní hrou Fort Boyard (Klíče od pevnosti Boyard). Cílem hry bylo získání co největšího počtu klíčů, za které hráči obdrželi indicie potřebné k odhalení hesla, které ve finále otevřelo cestu k pokladu z pevnosti (tu nám simulovala budova školy). Celou hrou primány provázeli např. známý moudrý stařec Fura, strážkyně věže, Belinda - strážkyně tygrů a klíče měl připraveny Paklíč.

Hra nepreferovala pouze jednu skupinu hráčů, například pohybově nadané, nebo spíše přemýšlivé. Skladba jednotlivých částí a disciplín v jednotlivých komnatách byla zaměřena na obě tyto skupiny a proto měl každý hráč možnost přijít si na své. Nejdříve musel celý tým projít bez zranění minovým polem pevnosti, aby následně namaloval obrázek magickou tužkou v kreslírně. Ve studovně hráči skládali origami a tangramy a ve spižírně stavěli co nejvyšší věž z daných materiálů. A nakonec si v herně zahráli netradiční šachy a po slepu odhalili všechna zvířátka žijící v pevnosti. Ovšem nejdůležitější složkou většiny her byla kooperace všech členů v týmu. Při jednotlivých soutěžních aktivitách musel tým zvolit správnou taktiku - a to nejen při řešení společných úkolů, ale také při výběru správných zástupců týmu při individuálních úkolech a hádankách, které zadával Otec Fura.

Všem soutěžním týmům se podařilo správně určit heslo dle daných indícií a po společném pokřiku (který byl nutný k vyhnání tygrů) se otevřela pokladnice pevnosti a vydala svůj poklad.

Před spaním jsme se ještě podívali na psychologický film Věry Chytilové Vlčí bouda, kde jedenáct mladých, pečlivě vybraných účastníků lyžařského kurzu prožívá pod taktovkou „podivných" vedoucích snad nejdramatičtější chvíle svého života.
Závěrem bych chtěla poděkovat rodičům a kolegům za pomoc při organizaci a těším se na další společné vydařené akce!

Mgr. Magda Hamanová, TU 1.A