Výtvarná výchova na sněhu

Sníh láká stavět nejen sněhuláky, ale i něco bělostného, například labuť. To si vymyslela 2. C, a tak na dvoře pod okny školy vyrostla labuť s dlouhým krkem a ladnými křivkami. Že to dalo hodně práce, nemusím podotýkat.

Ani studenti 2. B neodolali sněhové nadílce. Vyprojektovali sochu prasete a pak ji na školním dvoře realizovali.

Sníh nám letos nedal pokoj. Když už byl přemrzlý a nedalo se z něj nic snadno postavit, druhá polovina 4. A se nevzdala a tvořila pomocí "báboviček". Dívky dělaly z napěchovaného sněhu v kbelících bábovičky jakožto domy tajemného města. Město mělo své hradby, kašnu, jezírko s plachetnicí, hřbitov s náhrobky, skály v pozadí. Aby byl land-art dokonalý, své dílo zdobily jemně barvami, modrou řeku nechaly stékat ze skal až do města. Veškerým svým počínáním si "koledovaly" o nastydnutí, ale hodně je to bavilo.

Chlapci stavěli bábovky jako strážní věže nějakého hradu. Ani se neptejte, kolikrát jim stavby spadly. Pak zkoumali fyzikální zákony těžiště a nosnosti podkladu. Prostě poddolovávali různými chodbami a prolukami spodní masiv sněhu - a pořád věž držela. Pak asi někdo zakašlal a všechno se zřítilo. :(

"Výtvarka" kvarty se jednoho jiskřivého zimního dopoledne odehrávala na školním dvoře v závějích sněhu. Po delším hlasování, co chtějí studenti ze sněhu vytvořit, zvítězil plán "Křeslo pro Sněhové panovníky". Pracovali tak obětavě, že zimu ani necítili, jen ruce asi trochu zábly. Po vytvoření hrubé stavby křeslo pečlivě opracovali, přidělali volutové opěrky pro ruce, dokončili honosné opěradlo a Dominik ho ozdobil spirálou. Pak si všichni vyzkoušeli, jak se v takovém sněhovém křesle sedí. A že má král v ruce místo zlatého jablka sněhovou kuličku a místo žezla lopatu? To je přece také výraz kreativity, to také patří do výuky výtvarné výchovy.