Slohy psané bohy

Jsem rád, že se vám můžu představit. Jméno jak je známo, asi už víte. No jinač extrémní výchylky co do postavy nemám. Hlavu jako soude, akorát, v něm často šplouchá. Dvě očokuláry jsou skorem jak dva špunty velké. Obličej mám spíše do písmene tvaru O a jako dětskou prdélku, než kosterní vypracovanou čelist velikosti S. Jinak svaly ty určitě nemám, spíše oplácanější hruď a ruce. Tlustý zas také nejsem, ale když už se do jídla dám tak v pupku na tři voly místo mám. Když už někam jdu, tak pomalu a ještě nevím jestli dojdu. Trošku lenoch sem, což je pravda, ale namazat si chleba dokážu i bez vnitřního vzdorování. Slečny mladé na mě jak na med sedají, ale ty stařeny, o které stejnak zájem nemám, pokoje taky nedají. To je samé: „ Tu máš buchtičku". Když já pořád říkám: „Néé, já nemám hlad". Kdoby taky měl chut na starou okrnělou buchtu, která se bůh ví jak dlouho válí v kredenci. Jinak taky pohodář sem a pivko já snesu. Když už párty, tak semnou ! Čuus.