Slohy psané bohy

O berličce, hnáty křivé, hlas vichřice podoba. To pozná každý, ale jak popsat obyčejného člověka?

Vysoká postava, žádné vlasy, modré oči, už víte?

Nejčastěji ho potkáváme v kostkované košili, zastrčené do riflí. Na krku se mu bimbá hlava (proto ten střih vlasů - aby měl dobrou rovnováhu a nějaký ten vlásek, aby ho nepřevrátil na stranu). Z oválného, protáhlého obličeje nás rentgenují ostříží kukadla, snažící se vypátrat nějaký ten tahák. Jeho úzká ústa nás často varují před případnou malou motivační pětičkou. Když normálním, lidským nosem vyčichá někoho, kdo ho s radostí zdraví, odpoví ještě radostněji svým typickým: „NAZDAR."